Tvorba oblečení byla vždycky mým snem. Jen jsem dlouho nevěděla, jak do toho světa vstoupit. Když jsem se v roce 2023 vrátila do Indie, hlavní cíl byly šperky a kožené deníky. Myšlenka na vlastní kolekci mi v hlavě však stále zůstávala. Jednou jsem o tom jen tak mimochodem mluvila s majitelem guesthousu, kde jsem bydlela. A jak už to v Indii bývá, přání se tu někdy plní rychleji, než by člověk čekal. Druhý den už jsem seděla v malé rodinné dílně jeho kamaráda a začaly jsme vymýšlet první návrhy. Nejprve jsem si chtěla nechat ušít pár věcí na míru. Jako první bylo kimono z hedvábných látek, které jsem pak prakticky nesundala. Po pár dnech nošení mi došlo, že to není jen kus oblečení, ale něco, co bych chtěla nabídnout i ostatním. Začala jsem v dílně trávit víc času, vybírat látky, domlouvat střihy a postupně se z jednoho kimona zrodil nápad na celou kolekci. Procestovala jsem kvůli látkám velkou část oblasti, a ne vždy to bylo jednoduché. Lidé, se kterými jsem spolupracovala, nebyli vždy nadšení z mých vysokých nároků. Hledala jsem látky i několik dní a zvažovala každý detail. Chtěla jsem vytvořit kousky, které budou jedinečné. Takové, které v sobě spojí pohodlí, eleganci a ducha Indie.
Pobyt v malé dílně, kde vznikala má první kolekce, pro mě byl obrovskou školou. Každý den jsem docházela na zkoušky, kontrolovala střihy a ladila detaily. Zvenčí to možná vypadalo jako romantická představa o tvoření v Indii, ale realita byla často plná zkoušek. Někdy jsme si nerozuměli jazykem, jindy očekáváním. Občas jsem přišla do dílny a nic nebylo připravené. Jindy jsem našla hotové modely, ale úplně jiné, než jsme si domluvili. Byla jsem pod časovým tlakem, věděla jsem, že už mi zbývá jen pár dnů do odjezdu. V jeden moment jsem si říkala, že jsem si ukousla příliš velké sousto. A pak přišel zlom. Jeden den jsem vešla do dílny a čekaly na mě čtyři dokonale ušité modely. Ten pocit, kdy se věci začnou hýbat správným směrem, byl nepopsatelný. Nakonec jsme všechno stihli. Společně jsme vytvořili mou první kolekci oblečení. Když jsem ji pak v létě představila mé komunitě, ohlasy byly silné, podporující, a dodaly mi obrovskou chuť pokračovat dál. Na podzim jsme se s dílnou spojili znovu. Tentokrát už na dálku, a to přes videohovory, zprávy, fotky a nekonečné ladění detailů. Navrhla jsem novou kolekci, v níž se vratily některé oblíbené modely v nových látkách, ale objevily se i úplně nové střihy. Každý kousek vznikl v limitovaném množství. Tuto kolekci jsem představila na jaře 2024 a byla plná sukní, kimon, košilí, topů a šatů.
Každý kousek v této kolekci nesl svůj vlastní příběh. Byl inspirovaný mým pobytem v Indii, setkáními, lidmi a momenty, které se jen těžko převáděly do slov. Při navrhování jsem kladla důraz na ženskost, pohodlí a lehkost. Chtěla jsem, aby se v těchto věcech ženy cítily dobře, nejen aby hezky vypadaly.
Tahle kolekce pro mě nebyla jen o látkách a střizích, ale o vztazích, o důvěře a o spolupráci, která vznikala napříč kulturami. Měla jsem velkou radost, že jsme na téhle cestě společně a že je kolem tolik lidí, kteří vnímají hloubku i krásu toho, co se díky této spolupráci s indickými umělci mohlo zrodit.
